Počet turistů přijíždějících do českých kempů rok od roku klesá. Zatímco v roce 2004 se jich tu ubytovalo 1,3 milionu, loni to bylo už o 300 000 méně. Jak to bude s kempy dál? Bude jejich návštěvnost nadále stagnovat, nebo naopak dojde k opětovnému rozmachu? Vzrůstající zájem o ekoturistiku a venkovský turismus rozvoji kempinku nahrává, hodně ale záleží na tom, jak se zlepší poskytované služby.

Možná jste to také zažili. Levná dovolená pod stanem, zastaralé sociální zařízení, teplá voda jen ráno, fronty na občerstvení. S takovou nabídkou by už dnes kempy neobstály. Zahraniční i český turista je stále náročnější a očekává za své peníze kvalitní služby. "Trend neustále vylepšovat a zvyšovat standard služeb skutečně pozorujeme. Majitelé věnují každoročně část zisku na rekonstrukce či rozšiřování. To je ostatně nezbytné, pokud chtějí přitáhnout také zahraniční klientelu. Nabídku ubytování doplňují další služby - animátoři, dětské koutky, letní kina nebo masáže," uvádí ředitel agentury CzechTourism Rostislav Vondruška.

Do kempů se sice jezdí méně než dřív, ale k jejich zavírání nedochází. Právě naopak, vloni bylo podle ČSÚ v provozu přes pět set kempů, což je o několik desítek více než v roce 2000. Kvalitu kempů označuje stejně jako u hotelů počet hvězdiček. V nejnižší kategorii vám místo kuchyňky postačí ohniště, čtyři hvězdičky zase říkají, že je tu možné platit kartou nebo že v areálu je přírodní koupaliště či bazén. Vyšší počet hvězdiček ale nemusí automaticky znamenat vyšší cenu. Dva stejně ohodnocené kempy nabízejí své služby v naprosto rozdílných cenových relacích. Šetření agentury CzechTourism potvrzuje i v tomto případě klasickou nerovnost Praha versus regiony. Nejlevnější kempy v Česku provozují v Moravsko-slezském kraji - jedno přenocování ve stanu tu čtyřčlennou rodinu vyjde v průměru na 215 Kč. V Praze si naopak tatáž rodina pořádně připlatí. Za noc tu vydá okolo 770 Kč. Mezi dražší lokality patří také Středočeský (průměrně 660 Kč) a Karlovarský kraj (455 Kč), levnější dovolenou lze pořídit třeba na Zlínsku (271 Kč) nebo v Jihočeském kraji (280 Kč).

Stálými hosty českých kempů jsou Nizozemci. Boom z roku 2000, kdy jich sem přijelo 165 tisíc, se ale neopakuje. Nizozemci si u nás často kupují vlastní usedlosti, budují celé areály a kempy je už tolik nelákají. Klientela se ale mění, a tak má kempink pořád svou budoucnost, myslí si Bohumil Starý, prezident Federace campingu a caravaningu ČR. "Opět dojde k nárůstu českých turistů, ale i hostů ze středně vzdálených zemí - Ruska a Pobaltí. Náš marketing musíme zaměřit na země, s nimiž máme historicky a jazykově hodně společného - na Slovensko a Polsko."

České ceny příliš nevybočují z evropského standardu. Čtyřčlenná rodina s autem a stanem zaplatí za den zhruba stejně jako v Maďarsku, Polsku nebo třeba Norsku (15-20 eur). Výjimkou jsou kempy v blízkosti Prahy, ty se dostávají až na úroveň západní Evropy či např. Chorvatska (kolem 30 eur). Nejdráže vyjde přenocování v italském kempu (40-60 eur). Češi ale s cenami v našich kempech nejsou spokojeni. Výsledky internetového průzkumu na stránkách Kudy z nudy ukázaly, že 78 % respondentů považuje ceny v českých kempech vzhledem ke kvalitě poskytovaných služeb za přemrštěné. Jen 5 % bylo s výdaji versus kvalita spokojeno.

Ubytování v přírodě je oblíbené rovněž jinde ve světě. Mezi evropskými a severoamerickými kempy lze přitom najít zásadní rozdíly. Zatímco Američané v kempech nocují při svém putování po přírodních areálech, ty evropské spojují návštěvu přírody se zábavou a rozptýlením. Evropané také rádi využívají kempy, pokud chtějí snížit náklady na cestování. Proto kempy najdeme v bezprostřední blízkosti měst nebo přímo v městských aglomeracích. V Česku jsou nejoblíbenějšími lokalitami jižní Čechy, okolí Prahy, Šumava a jižní Morava.