Island 1/5
Seriál článků ze svého pobytu na Islandu připravila Bróňa Zelená, která se po ukončení fakulty filosofie rozhodla cestovat a pracovat po světě.
Její druhá roční zastávka na cestě kolem světa je Island, magická země plná přírody a nevšedních zážitků. Bydlí a pracuje na bio-farmě v největším a nejhlubším islandském fjordu. Po té co přežila zimu a věčnou tmu prosvícenou polární září si užívá, když nepřijde islandský vodorovný déšť nebo sněhová přeháňka, plnými doušky sluníčka.
Jak se dá přežít zima čili farmářův půlrok
Island, každý si řekne: Země ledu, sněhu a kruté zimy. A ono to zas není tak horké, jak se říká.
Co snad každého po příjezdu překvapí je krajina. Ze začátku pustá kamenitá, smutná. Hory přecházejí v rozsáhlá lavinová pole, která jsou při pohledu z letadla zvrásněna puklinami dokazujícími nedávnou tektonickou činnost.
Často se musí človek až pousmát, nad tím, kde všude jsou lidé schopni žít. Je až s podivem, že si Islanďané namísto stromů vsazují do zahrádek kameny. Ale snaha o znovuzalesnění Islandu má stále více a více příznivců.
Z počátku mi opravdu připadlo, jako když celý Island je jen vrcholkem naší Sněžky. Pouze kameny, mech, tráva?
Každopádně jsem se rozhodla pracovat na farmě. Poté co jsem dokončila fakultu religionistiky jsem se si splnila svůj dávný sen a začala cestovat. Poznávat jiné kraje a mravy a hlavně fotit toť moje krédo.
Po roce stráveném na Novém Zélandu jsem hledala jinou zemi s krásnou fotogenickou přírodou, kde bych mohla získat další potřebné životní zkušenosti.
Vybrala jsem si tedy místo daleko od civilizace v nejhlubším fjordu s názvem Hvalfjordur. Od nás je to kousek do národního parku jménem ?ingverllir. Historií oplývající místo. Vždyť se z tohoto místa řídil celý Island. Působil zde Altingi, první parlament, jakási rada starších, až do konce 18.století.
Na farmě se chová staré plemeno islandských krav. Jsou proporčně menší než evropská plemena. Produkuji tedy organické mléko k výrobě jediných organických jogurtů, které jsou na Islandu k dostání.
Co nadchlo mě je výroba skyru. Tento mléčný produkt, chutnající jako náš český tvaroh, je chloubou islandské kuchyně. Připravuje se jiným způsobem, než u nás v Čechách. Po zahřátí se pasterizací zabijí všechny bakterie, kromě těch, které jsou potřeba k výrobě tohoto druhu čerstvého sýru. Po dalších úpravách si ho pak můžete koupit skoro na každém rohu a vybrat si z mnoha příchuti obdobně, jako jogurt.
Jiný kraj, jiný mrav
Kdo chce zažívat dobrodružství každý den, ten ať jede na Island. Takhle jsem si představovala život na Islandu.
A opravdu, nevšední země, tenhle ostrov, ani ne tak, pokud se mluví o počasí. Deštivo je snad po celém světě, vítr máme v Čechách taky. Pravda, ne v takovéhle míře a intenzitě. Člověk brzy zapomene, jak to vlastně je s počasím doma a po dlouhé zimě, která je mírnější než u nás, zrovna nemluvím o zimě letošní, se mu deset stupňů nad nulou zdá jako počasí hodné krátkého rukávu.
Island má především nevšední obyvatele, po celém ostrově je jich rozeseto pouhých 300tisíc, z toho polovina žije v hlavním městě Reykjaviku a přilehlém okolí.
Tito potomci Vikingů se netají tím, že věří na nadpřirozené bytosti, jako jsou například skřítci. Vždyť ani nevěří na Santu Clause či Ježíška, ale dárky jim nosí právě 13 skřítků, kteří v době Vánoc, přesně tedy 12.prosince, postupně, jeden každý den, scházejí z pohoří jménem Esja, čili Asie, a tropí neplechu. Po Vánocích, 6. ledna, odchází poslední z nich zpět ke své matce, která mezitím, týrá doma jejich otce. Jak krasné, ženy si na Islandu uměly s muži vždy poradit a umí to do dnes.
