Pro nedočkavce i pro vás všechny přináší Bróňa předposlední díl plný pestrých zážitků z pobytu na Islandu. Dozvíte se tip, kde se nejlépe relaxuje uprostřed lávového pole. Dokonce se dostaneme i na první koncert ze světového turné islandské zpěvačky světového formátu Bjork a získáme informace o islandském smyslu pro hudbu.

Relaxace uprostřed lávového pole

Největším přepychem se jeví výlet do zařízení Modrá laguna. Dnes jde spíše o atrakci pro turisty přilétající a odletající z mezinarodního letistě v Keflavíku. Zastávka je to ale v každém případě zajímavá. Geotermální energie ohřívá šest milionů kubíků slané vody, která se obměňuje během 40 hodin. Do zařízení se je možné dostat s Reykjavíku i autobusem, pokud nemáte vlastní dopravní prostředek. Ono to funguje tak, že si v prospektech vyhledáte kancelář, která pořádá zájezdy pro turisty. Samozřejmě jich je mnoho, ale pokud zapátráte, najdete nejlevnější a ušetříte nějakou tu korunu. Výlet s nejlevnější společností vyjde na necelých tisíc korun. Ve službách se neliší, vyzvednou Vás kdekoliv si přejete a odvezou doprostřed lávového pole, kde se laguna nachazí. Poté odvezou opět zpět a vstupenku máte v ceně. Pak uz stačí jen relaxovat v mléčně zbarvené vodě obahující minerály, použít pleťovou masku, která je zdarma k dispozici v drevěných kádích kolem a nechat blahodárnou vodu uzdravovat a zjemnovat vaší pokozku a mysl.

Björk, další islandský přírodní úkaz

Jaka by to byla ostuda, žít na Islandu a nevidět prvni koncert z jejího světového turné. Nejslavnější islandská zpěvačka Bjork. Ve svém kostýmu doslova zářila na pódiu jako velká hvězda. I když vzrůstem malá. Svým nenuceným chováním dokázala tato stále mladší a mladší umělkyně s kouzelným hlasem vytvořit příjemnou a přátelskou atmosféru. Ještě týden po vystoupení byla islandská rádia plná písniček zpěvačky Bjork.
Když mluvíme o hudbě, říká se co Čech to muzikant, ale ja budu do budoucna používat motto : Co Islanďan, to muzikant. Protože takové množství hudebních kapel, snad ani u nás nemáme. A není to jenom jeden trendový žánr, ale prostě každý styl má zde své zastoupení. Lidé zde poslouchají jdou jaksi více hudebně vzdělaní. A i mladí se nechávají inspirovat podle mne kvalitní americkou hudbou v podání Toma Waitse, Otise Reddinga, či Boba Dylena. Musím přiznat, že v posledním případě jsme ani u nás nebyli ochuzeni, avšak originál je originál. Naši neznalost však nepřipisuji lenosti obyvatel českého státu, ale minulému režimu. Ať si každý říká co chce, ale to, že jsme se otevřeli světu, je to nejlepší, co nás kdy mohlo potkat. Samozřejmě nejen kvůli hudbě, ale kvůli možnosti cestovat a svobodně si zvolit, kde chceme trávit svůj tak časově omezený pobyt na této planetě.