Na Island přišlo léto a Bróňa se s námi v tomto posledním dílu seriálu z Islandu loučí. Sám doufám, že tato cestovatelka nám přinese další zážitky z cesty kolem světa. Už navštívila Nový Zéland a Island, tak uvidíme kam se vydá příště. Když se ohlédneme uvidíme nekonečnou noc, polární záři i vikingské slavnosti. Dozvěděli jsme se mnohé o práci na bio-farmě, o termálních pramenech, dopravě na Islandu i o nadšení pro hudbu místních obyvatel.

A bylo jaro, všechno kvetlo...Takto začíná každému dobře známá knížka Broučči od Jana Karafiáta. Kdyby tento autor žil na Islandu jaro by přeskočil a úvod by zněl asi takto: A bylo léto, všechno kvetlo...
Celý půlrok jsem totiž čekala na jaro, kdy se celé mé okolí zazelená a ono přišlo léto. První letní den je na ostrově státním svátkem a není se čemu divit. Islanďané mají pranostiku, že hezké léto přijde, pokud zima a léto k sobě přimrznou. A ono opravdu poslední den zimy mrzlo a sněžilo. Což značí hezké počasí a příjemné teplé léto, tedy, na místní poměry.
Příroda se tu probouzí v létě stejnými květy jako u nás ve střední Evropě. Nejkrásnější jsou ale malá jehňátka, která vypadají jako plyšové hračky. Hned pár dní po narození tvrdá realita zkrápí jejich malá ouška krví. Každé musí získat zastřižením ucha příslušnost určitému majiteli. Jelikož každý kdo vlastní ovce má registrovanou jinou kombinaci zastřižení, po létě, které všechny ovce tráví dohromady na pastvinách si je každý farmář lehce pozná. Tedy po lehce namáhavém třídění.
Dny se velice rychle prodlužují a energie z tak chybějících slunečních paprsků září snad z každého. Pracovní den se stává jaksi nekonečný a všichni se snaží dohnat vše, co přes zimní měsíce nebylo možné udělat. Nesmíme usnout na vavřínech, protože sněhová přeháňka překvapí i v létě, ne však domorodce, ti jsou na podobné vrtochy počasí už zvyklí.
Ostrov je sám o sobě zázračnou zemí, stále se chvějící a netrpělivou. Na Islandu se dějí často i zázraky. Ale o těch až příště.

Fotogalerie