Emil Holub (7. 10. 1847 Holice - 21. 2. 1902 Vídeň) byl český cestovatel po Jižní Africe. Narozen v Holicích v rodině praktického lékaře, v roce 1857 se rodina přestěhovala do Pátku u Loun. Začal navštěvovat žatecké gymnázium a zaujaly ho přírodní vědy, historie, geologie a archeologie. V 13 letech si přečetl Livingstonův cestopis a chtěl se stát cestovatelem. Otec trval na vzdělání a tak začal po maturitě na gymnáziu studovat na pražské lékařské fakultě. V té době se stal vlastencem a přátelil se s Jiráskem, Alšem a Vrchlickým. Po vystudování v roce 1872 si splnil svůj sen a vydal se do jižní Afriky, kde se usadil v Dutoispan u Kimberley a léčil zde hledače diamantů. Po našetření peněz se vydal na svou první výpravu na sever do tehdy neprobádaných území. Na této a dalších cestách získal bohaté sbírky rostlin, hmyzu a etnografického materiálu. Při své třetí cestě v roce 1875 onemocněl na řece Zambezi zimnicí a musel se vrátit. Po vyléčení se po sedmiletém působení v Africe vrátil do Evropy a další čtyři roky cestoval po Evropě, psal knihy a pořádal výstavy ze svých cest. Také se oženil a v roce 1883 se vydal na další cestu do nitra afrického kontinentu. Tato výprava byla strastiplná, dokonce při ní někteří účastníci zemřeli. Po svém návratu do vlasti chtěl Holub darovat své sbírky Národnímu muzeu ale to je odmítlo. Roztrpčený Holub se přestěhoval do Vídně. V jeho rodném městě Holicích byl v roce 1964 otevřen Památník Dr. Emila Holuba - Africké muzeum - který se stal významnou pamětihodností města, ale také velmi navštěvovaným objektem cestovního ruchu. Ze svých cest vydal dva cestopisy: * Sedm let v Jižní Africe * Druhá cesta do jižní Afriky - Z Kapského Města do země Mašukulumbů.