Cesta kličkující zlomem ledovce Gangotri se ztrácí v bludišti obrovských balvanů a pohyblivé suti. Najít správný směr výstupu nepřehledným terénem mezi trhlinami a pomalu se sunoucími kameny není snadné. Ledovec však brzy končí a do cesty se staví velmi strmě stoupající svah s jasně vedeným chodníkem. Namáhavý výstup náhle končí na hraně náhorní planiny Tapovan a před zraky se otevře první pohled na ztopořený Šivův penis - neskutečný majestátní hrot hory Shivling

 Název Tapovan je složený ze dvou slov. Tapasya znamená v sanskrtu prostotu, strohost nebo také místo pro duševní rozjímání. Vana je pak les nebo také samota. Horská louka Tapovan tedy znamená něco jako Místo duševního klidu nebo také Tam, kde se rozmlouvá s bohy. A s bohy se zde skutečně rozmlouvá. Hned na okraji louky žije v temné a studené jeskyni, vyhloubené pod skalním blokem, osamělým poutnickým životem Shimla Baba. Asketický fousatý muž zde v drsných podmínkách medituje po celý rok (v zimě zde nasněží až 8 m sněhu a teplota klesá na mínus 40 stupňů), což jde tak trochu mimo naše běžné chápání života. Přijímám pozvání na čaj, připravovaný na originálním solárním vařiči, tvořeným hliníkovou parabolou, kumulující sluneční paprsky. Podobných asketů zde žije více, ovšem jejich příbytky jsou víceméně využívány pro komerční účely jako ubytovny pro turisty.

Shiva lingam (Šivův penis) neboli Shivling rozhodně patří do první světové čtyřky vizuálně nejkrásnějších štítů planety. Už první průzkumné výpravy do oblasti ledovce Gangotri v letech 1933 a 1938 prohlásily o této úžasné hoře, že je neslezitelná. První výstup se pak skutečně povedl až v r. 1974 výpravě indicko-tibetské pohraniční policie, vedené Hukamem Singhem. Trasa vedla západním pilířem, tedy cestou, která dodnes patří mezi nejpopulárnější.

Přestože elegantní Shivling přitahuje největší pozornost, ostatní vrcholy v jeho blízkosti rozhodně nehrají druhořadou roli. Spíše naopak, neboť takřka všechny jej překonávají výškou. Hned v jeho těsném sousedství to je nádherný hřeben Mera (6666 m), tvořený impozantními, žlutě vybarvenými žulovými stěnami. Trojúhelník další "šestky" Manda (6511 m) pak doplňuje přehlídku krás na západě. Ovšem největším magnetem je vznešené trojvrší Bhagirathi (nejvyšší bod - Bhagirathi I dosahuje výše 6856 m). Jestliže Šivův trojzubec představuje tvoření, udržování a ničení, pak jsou tyto štíty jeho předobrazem. Strmé, nedostižné, impozantní.

Louka Tapovan (4463 m) je pro své naprosto unikátním prostředí dostaveníčkem lezců z celého světa. Takřka vždy zde můžeme narazit na tábor některé z horolezeckých výprav, navíc se zde díky množství solitérních skalních bloků daří boulderingu. Ovšem také "normální" turista si zde přijde na své. K výletům láká západní okraj louky, kde je možno ve visutém traversu pokračovat až k patě "skorosedmy" Kedardome nebo přechod takřka zcela zasutěného ledovce Gangotri k další, podstatně skromnější louce Nandavan. Ovšem největší přírodní skvost nás čeká přímo v zázemí louky Tapovan. Stačí jen vystoupit na hranu morény ledovce Meru Bamak a po chvíli pátrání ve změti kamení a skal najdeme naprosto jedinečné jezírko Neela Tal. V jeho tyrkysové vodě se jako v zrcadle odráží všechny horské veličiny této části Garhwalského Himaláje.

Louka Tapovan je neskutečným barevným snem, příkladem dokonalé harmonie a čisté elegance himálajských obrů, rozkvetlých luk, drsných šedivých ledovců a nedostižně modré oblohy. Je důstojným vyvrcholením poutnické cesty k pramenům Gangy, která v podobě mnoha a mnoha pramínků stéká z okolních hor, aby se pak z útrob "Kravské tlamy" - ledovcové jeskyně Gaumukh vydala na svou dlouhou pouť napříč Indií k oceánu.

Vyšlo v magazínu Outdoor č.4/2007